Hlavním důvodem, proč se vyplatí vozidlo sušit vzduchem, je to, že se jedná o bezdotykovou metodu. Tím prakticky nelze poškodit lakování znečištěním (jako jsou kamínky nebo prach) na mokré utěrce ani roznesením nečistot po vozidle. Další výhodou je možnost odstranění vody z míst, která nejsou dosažitelná ručníkem – z různých zákoutí karosérie, kol, lišt, těsnění, emblémů, záhybů atd. Voda z těchto míst by mohla vytékat při jízdě a zanechávat neestetické skvrny.
Je však třeba podotknout, že žádná z popsaných metod nedokáže úplně nahradit utěrku. V praxi se to týká hlavně sušiček v veřejných myčkách, které mají mnohem větší výkon než domácí zařízení.
Tak jaké metody sušení můžeme využít?
Vysavač s připojenou tryskou na foukání
Jedná se o nejlevnější řešení, pravděpodobně už ho máte doma. Proud vzduchu není až tak silný, ale stačí, aby vyfoukl vodu z trhlin. U silnějších vysavačů (já mám pouze Kärcher WD3) by tato síla pravděpodobně stačila na foukání vody i z větších ploch.
Existuje však jedna značná nevýhoda této metody, která je důvodem, proč jsem ji zřídka používal. Po přepnutí hadice na foukání se z ní po určitou dobu náhodně vylétávají zbytky prachu, nečistot, kamínků a jiných znečištění, které se v hadici usadily. Funguje to trochu jako jemný pískovač, takže pro sušení vozidla to není nejlepší řešení.
Bateriový foukací lis na listy
Před několika lety jsem si pořídil za přibližně 150 Kč akumulátorový foukací lis na listy značky Fieldmann FZF 1001. Síla větru z tohoto zařízení je mnohem silnější než u hadice vysavače – snadno s ním osušíte karoserii, protože není problém vyfouknout větší množství vody. Nicméně kvůli velmi širokému „proudění vzduchu“ není příliš praktický k foukání vody z malých spár. Kvůli své velikosti je používání kolem vozidla trochu nepohodlné.
Nyní jej již k sušení vozidla nepoužívám, ale skvěle se osvědčuje (kromě foukání listů samozřejmě) při odstraňování čerstvého sněhu z chodníků (nebo vozidel) a čištění zaprášených půd a garáží, takže určitě našel své uplatnění.
Akumulátor vydrží přibližně 10-15 minut, má dvě rychlosti (pomalejší je spíše zbytečná), nabíjení trvá osm hodin pomocí dodané nabíječky; já jsem nabíjel jeho Li-ionovou baterii s modelářskou nabíječkou, která ho dokáže nabít asi za hodinu. Později jsem foukací lis upravil a nahradil původní akumulátor moderními bateriemi Li-Ion jiné značky, což mírně zlepšilo výkon a především prodloužilo dobu provozu. Pro jasnost, původní akumulátor Fieldmann měl 1,3 Ah z roku 2014, nyní ho napájím baterií 6 Ah od značky Milwaukee, která obvykle bez problémů pohání nástroje jako bruska nebo kladivo, takže ve foukacím lise spíše „odpočívá“.
Jak to přibližně vypadá, můžete vidět v tomto videu. Kolo má povrchovou keramickou ochranu (Gyeon Rim) a impregnaci na pneumatikách (Gyeon Tire):
Kompresor s vhodnou tryskou
Další univerzální možností je použití kompresoru s vhodnou tryskou. Používám dva, které vypadají následovně a jsou nejlevnějšími dostupnými dušičkami na foukání. Vzduch z nich je opakem foukacího lisu na listy, jedná se o úzký proud vzduchu s vysokým tlakem (obvykle v rozmezí 6-8 barů), který dokonale vyfoukne vodu i z nejmenších spár. Při foukání na větší plochy karoserie se však spíše voda přemisťuje kolem než se vysušuje. Kompresor dodává malé množství vzduchu při vysokém tlaku, zatímco foukací lis naopak (velké množství vzduchu při nižším tlaku).
Osobně bych si kompresor nepořídil jenom k sušení vozidla, ale pokud ho již vlastníte nebo se rozhodnete ho koupit, jeho možnosti použití při čištění vozidla jsou téměř neomezené: vyfukování prachu ze interiéru, aplikace přední pěny pomocí pěnotvůrce, čištění větracích kanálů, čištění sedadel a tkanin pomocí Tornadora (nebo jeho ekvivalentu) atd. A potom samozřejmě doplnění vzduchu do pneumatik, používání pneumatických nástrojů atd.
Pokud již vlastníte kompresor a uvažujete, jakou trysku si vybrat, ve skutečnosti to nezáleží, ale užitečné mohou být ty s gumovým obalem, protože lze snadno zanechat škrábance na laku při foukání do spár. I u nejlevnějších dušiček postačí obalit trysku izolační páskou.
Mám dva foukací lis: jeden s krátkou tryskou, který používám univerzálně, a druhý s asi 20 cm dlouhou tryskou, který používám k sušení motoru nebo jiných těžko dostupných míst.
Sušička na psy
Toto zajímavé zařízení kombinuje výhody foukacího lisu (velký průtok vzduchu) s kompresorem (vzduch pod tlakem) a přidává klíčovou funkci: ohřev vzduchu.
Lze jej pořídit na AliExpress z britského skladu, kde stojí zhruba 300 Kč. Může se zdát to hodně jenom na sušení vozidla, ale profesionální foukací lis na detailování (jako JetSpeed, Metro Vac atd.) stojí až pětinásobek, což je už pro domácí použití zbytečné.
K zařízení jsou přiloženy různé trysky, které jsem bohužel ztratil (naštěstí mám 3D tiskárnu, takže jsem si znovu vytiskl širokou trysku). Vzduch z úzké trysky není tak přesný jako z kompresoru, ale vytváří dostatečně úzký proud, který umožňuje snadno odstranit vodu z úzkých spár, zároveň je však dostatečně široký, aby vyfoukl většinu vody z větších ploch. Díky ohřevu vzduchu se mnoho vody rychle odpařuje. Je třeba být opatrný při používání tvrdé vody k mytí; naštěstí už nemám tento problém několik let.
Sušička je skvělá na sušení kol a zejména pneumatik, které po použití kompresoru zůstávají mokré. Po použití sušičky rychle uschnou a zahřejí se, což je ideální před nanesením některých impregnačních prostředků (například Gyeon doporučuje ohřát pneumatiky před použitím svého polokeramického impregnačního prostředku Q² Tire).
Samozřejmě, je to také skvělé na sušení psa a perfektní na sušení cokoli, kde nechcete nechávat vodu – ať už jde o motocykl, horské kolo, silniční kolo, zahradní nábytek atd. Možnosti jsou neomezené.
Co používám a jak?
V současné době používám především již zmíněnou sušičku pro psy. Auto myji tradičním způsobem, a poté ho opláchnu osmotickou vodou. Poté zapnu sušičku pro psy a počkám přibližně minutu, než dosáhne maximální teploty (v létě tohle teplota, při které se těžko udrží v ruce, takže předpokládám, že vzduch vycházející z hadice dosahuje přibližně 45-50 stupňů Celsia).
Poté osuším veškerá místa, ke kterým bych nedosáhl rukou a odkud vím, že během jízdy obvykle vytéká voda. V případě mého automobilu se jedná o:
Přední a zadní znak, registrační značky a všechny nápisy (odstranil jsem všechny emblémy) Přední maska/chladič a všechny mřížky na předním nárazníku Těsnění kolem všech oken Panel pod předním sklem a stěrače Klika Spáry mezi sklem a karoserií (např. na zadních dveřích) Spáry mezi karoserií a podélnými nosníky Spára kolem zrcátka na bočních zrcátkách Kola a šrouby Vysušení pneumatik
Poté rychle vyfouknu z karoserie větší zbytky vody a zbytek tradičně osuším ručníkem. Je to rychlejší. Nepoužívám tedy vzduch k úplnému vysoušení.
Na závěr je vhodné dodat, že pro efektivní sušení vzduchem v domácích podmínkách je důležité, aby byly všechny povrchy řádně chráněny (čímkoli, co způsobuje, že se voda smrští do kapek – tzv. beading, které lze snadno vyfouknout). Jednotná vrstva vody na karosérii je obtížně odstranitelná vzduchem (s tím mají problém i výkonné foukací lisy v myčkách).
[ad_2]
